Beltaine je svátek s dvojí symbolikou - plodnosti a smrti. Významnou je harmonie v přírodě. V dávných dobách býval obětován život, aby život významnější mohl pokračovat. Beltaine měl pro Kelty tak hluboký význam, že mnoho důležitých historických událostí se podle tradičního podání odehrávalo právě v tento den. Beltaine je začátkem světlé poloviny roku. O půlnoci se lidé vydávali sbírat větve a květy, kterými potom ozdobili své domy. Bylo to tak proto, aby slunce spatřilo domy ozdobené, na jeho počest, když ráno vyšlo. Byl to čas úliteb strážným duchům stád, a lišce, orlovi a vráně, aby neubližovali domácím zvířatům. Mladé ženy vstaly ráno za svítání, umyly si obličej v rose z poupat hlohu a prosily boha nebo bohyni o dar krásy. Podle tradice přitom měly hlavu ověnčenou větévkou jeřábu. Do důlků v kamenech se lilo mléko - dar "malým lidem". Tance po keltské spirále, kruhové tance a tance kolem májky posilovaly půdu. Mladé dvojice se vytratili do lesů a čerstvě zoraných polí, a svými "aktivitami" dávali zemi novou sílu. Inscenovaly se bitvy mezi opentleným, zelenobíle oděným "Pánem léta" a "Pánem zimy" v kožešině, zdobené cesmínou. Pán léta pokaždé zvítězil. Oba bojovníci byli poté neseni městem a všem přinášeli sílu stromů a životní energii rašícího obilí. Milenci se navzájem podarovávali březovými věnci - tradiční májka byla obvykle z břízy. Květen ale není vhodnou dobou pro svatbu, protože májová pokušení ohrožují lásku a pohodu v rodině. Větve z jeřábu se zavěšovaly nad domovní dveře a vrata do stodoly. Kdo si chtěl zajistit štěstí, vstával za svítání, aby mohl z vrcholku kopce sledovat východ slunce. "Májoví lidé" chodili se zpěvem a tancem od domu k domu, a za své výkony dostávali vejce, ovoce, koláče nebo peníze. Oni přinášeli do vesnice jaro. Z celebrantů byli vybráni královna a král máje, kteří symbolizovali posvátnou svatbu země a nebe. Prvního máje byl uctíván element vody. Tanečníci vytvořili "koně", který se šel "napít" k místnímu rybníku, a potom kropil lidi vodou. Temnější stránka Beltaine se odrážela v kultu Bile, keltského boha otce, u něhož měli svůj původ první lidé. Také Boand je uctívána při svátku Beltaine. To ona přistoupila ke studni obklopené devíti lískovými keři. Ořechy z těchto keřů měly moc učinit toho, kdo je snědl, všemocným.

  Talisman (velmi účinný)
 O Beltaine utrhněte listy kapradí, které jsou ještě svinuté do spirál a usušte je nad "Beltainovým" ohněm. Získáte tak mocný talisman pro následující rok.

  Zaříkání, kterým se otevírá svátek Beltaine
 (pronáší se před domovními dveřmi v předvečer Beltaine, tedy 30.dubna)
Vílo pestrých květů, otevři bránu,
Kováři duší, přistup blíž.
Vítám tě, životní sílo v rozpuku,
vítám tě, Léto, vstoupit smíš.
Cestuješ světem s náručemi květů,
s dary plození, hojnosti.
Budiž požehnán, svatý čase Beltaine,
rozpaluješ každou živou duši,
přinášíš sílu a žhavý žár touhy.
Z hlubin do výšin,
z výšin do hlubin,
do srdcí všech duší.

  Zaříkání, kterým se loučíme s obdobím Beltaine
 (pronáší se u zadního východu z domu nebo u zadního okna posledního rána období Beltaine, tedy 31.července)
Mnohé díky s požehnáním
na cestu ti věnuji,
čase síly životní.
Duše má se chvěje vášní,
srdce překvapují žárem.
Dáváš velkým touhám růst,
vlahým nocím letních vůní:
kovář, jež má v pažích sílu,
mladá žena v plném květu,
skrytou krásou v našich srdcích
rozpínáme křídla podzimu.