Alban Arthuan (Zimní slunovrat) - 21.prosince

  O zimním slunovratu se temné síly, se kterými Slunce bojovalo celou zimu, vzdávalo. První paprsky světla pronikly tmou a chystaly se oplodnit semena ležící ladem pod bílým přehozem sněhu v nejchladnějším období roku. Na polích se zapalovaly ohně a lidé hlasitě "připíjeli na zdraví" obilí a stromům. Po hostině se šlo do stodoly, kde rodina připila na zdraví dobytku, a jednomu z býků se na roh zavěsil švestkový koláč. Na zvíře se potom lilo pivo, dokud koláč neshodilo. Když spadl před něj, byla pro nadcházející rok zaručena bohatá sklizeň. Děti obcházely domy s jablky, která byla ozdobena hřebíčkem a pomeranči v moukou poprášených košíčcích z chvojí a slámy. Jablko představovalo slunce, zdroj všeho života. Chvojí bylo symbolem nesmrtelnosti. Sláma pak připomínala žně - vítězství sil světla a života. Cesmína, břečťan, jmelí a další zelené rostliny byly používány k ozdobě domů. Takto ozdobené domy byly připraveny k přijetí přírodních duchů hledajících útočiště před mrazem a tmou venku. Mezi božstva uctívaná o vánocích patří Dagda, Bridghid, dcera Dagdy, patronka druidů a bardů, bohyně lékařství, kovářství, hudby a poezie. Druidové se někdy oblékali do býčí kůže a jeden ze způsobů iniciace bardů byl nechat se na tři dny a tři noci zašít do koženého pytle. Někteří uctívali Bridhid  jako Velkou bohyni, Stvořitelku a Všeho-matku. Podle pověsti se svatá Bridghit narodila ze svítání a z její hlavy vyrazil plamenný sloup k nejvyšším nebesům.

  Pozdrav zimnímu slunovratu (21.prosince)
Světlo v temnotách, vítej!
Ochránče jasu, pochodní v hlubinách.
Přinášíš dary hojnosti,
bílé zázraky, padá bílý sníh.
Nechť radují se srdce v našich hrudích,
nechť brány otevřou se hostům,
nechť rozmnoží se naše moudrost,
a teplo dodá rozpáleným krbům.