21.března je tedy svátek Ostara (Eostre, Alban Eiler či Den Paní). Některé národy v jižní Evropě považovaly tento den za počátek nového roku. Prodlužující se den přemáhá tmu a probouzí se Bohyně. Toto období proto také bývá chápáno jako čas, kdy se Bůh začíná Bohyni dvořit. Jejich vztah je pak završen v den velkého sabatu Beltaine.

  Ostara je slavností příchodu léta a je zasvěcena bohu polních prací Tórovi. V domě se zavěšuje věnec s kraslicemi, žlutými květy, stuhy v barvách pastelových s magickým znakem - kruh se dvěma pučícími rohy, které znázorňují semeno rašící v zemi. V každém případě však máme důvod k oslavám přicházejícího jara. Je čas na nové nápady a tužby; je čas probouzející se sexuality, plození i doba k setí semen. Barva spojená s tímto svátkem je zelená.

  Jiným názvem tohoto dne je severský Alban Eiler (světlo Země), kdy Bríde, bohyně Země, provdaná o svátku Imbolc (čas křesťanských Hromnic), počne božské dítě, které se má narodit o zimním slunovratu. Tento svátek byl převzat křesťanstvím a slaví se 25. března jako den Zvěstování Panny Marie. I jí se měl Ježíš narodit o nejdelší noci. A aby toho nebylo málo, některé prameny dokonce uvádějí, že právě v období jarní rovnodennosti došlo ke stvoření světa.

  Pozdrav jarní rovnodennosti - 21.března
Šťastná Dárkyně jasu, vítej!
Panno milostivá, děvče rozesmáté.
Přinášíš dary plodnosti,
jarní překvapení, náruč duhy.
Nechť radují se srdce v našich hrudích,
nechť naše duše slávou září,
nechť rozmnoží se naše požehnání,
mír přivítání v každé tváři.